Klasifikace
Barvy rozlišujeme na primární: červená, žlutá, modrá. Z těchto základních barev lze míšením vytvořit sekundární: oranžovou, zelenou a fialovou. Primární barva, která se nepodílí na skladbě sekundární, je její barvou doplňkovou. Například žlutá je komplementární k fialové (ta vzniká míšením červené a modré). Dvě komplementární barvy položené vedle sebe se zvýrazňují, smícháním se navzájem ruší, což znamená, že dostaneme bezbarvou šeď. Terciérní barvy jsou barvy vzniklé míšením mezi primárními a sekundárními – tedy žlutozelená, modrozelená, žlutooranžová, atd.
Barvy můžeme dělit na teplé a studené. Některé barvy jsou však natolik závislé na svých příměsích, že je nelze přesně zařadit. Jsou to zelená, červená a barvy neutrální – bílá, šedá a černá. Nabíhají-li do žluta, jeví se tepleji, namodralé jsou studenější. I při jejich odstiňování znatelně pozměňujeme jejich teplost – jsou-li jejich odstíny méně syté, jeví se méně teplé.
Mezi teplými barvami je ústřední žlutá, dále sem patří barvy žlutí poznamenané – žlutozelená a ohnivě červená. Tyto barvy jsou daleko výraznější při vystupňované intenzitě osvětlení, zejména při slunečním jasu.
Studené barvy, mezi něž řadíme modrou, modrozelenou a temně červenou, se prosazují lépe svou výrazností v nevystupňované intenzitě světla.